Sto let benešovského kina Helios: Od biografu hostinského k digitálním projekcím

Dne 28. října 1925, přesně sedm let po vzniku Československa, se v Benešově otevřelo první stálé kino jménem Helios, které se může pyšnit nepřerušeným provozem už celých sto let. Filmová představení se v Benešově konala už dříve, a to především v kasárnách či hostincích, ale až hostinský Václav Chobotský se odhodlal postavit skutečný biograf. Projekt i stavbu provedl architekt František Scharf, a to neuvěřitelně rychle, za pouhých 170 dní od návrhu po kolaudaci.

Budova tehdy vynikala řadou moderních prvků: šikmou podlahou sálu, úsporným krovem a dokonce samostatným vstupem do promítací kabiny kvůli požární bezpečnosti. Staticky zajímavé řešení střechy umožnilo vznik prostorného sálu bez nosných sloupů, který byl na svou dobu výjimečný. Helios se stal srdcem společenského života města. Jak připomněla Vlasta Scharfová-Chromá v Benešovském kalendáři 3/2005, „kino prožilo čas první republiky, Mnichova, ztráty Sudet, německé okupace i poválečné obnovy“. A později i éru komunismu, kdy se z kina stal nástroj propagandy, ale nikdy neztratil svou duši.

V novém tisíciletí prošlo kino rekonstrukcemi a digitalizací. Roku 2013 získalo moderní projekční techniku, 3D systém i možnost přenosů z Metropolitní opery. Další úpravy jako nové sedačky či opravy zdiva pomohly skloubit historii s moderní kulturou. Místní sem stále rádi chodí.