Výrazné zlepšení financí systému
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) stát v prvních sedmi měsících letošního roku vyplatil důchodcům přes 418 miliard korun. Ministerstvo financí a vláda zároveň počítají s tím, že příští rok by důchodový účet mohl skončit dokonce v mírném přebytku. „Nízká nezaměstnanost a tempo růstu mezd hrají pro stabilitu systému klíčovou roli,“ uvedl v dané souvislosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na druhou stranu například místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD) má jisté výhrady. „Potřebovali bychom ještě vyšší tlak na růst mezd. V soukromém sektoru Fialova vláda zrušila zaručené mzdy, což tomu určitě nepřispívá,“ uvedla v ČT.
Podle vlády a ekonomů kombinace nízké nezaměstnanosti, růstu mezd a implementace reforem každopádně umožňuje, aby český důchodový systém pokračoval v celkové stabilizaci. Výdaje na penze sice stále rostou kvůli inflaci a demografickému stárnutí populace, ale očekává se, že příští rok by mohl být účet poprvé od roku 2019 skutečně v plusu.
Mohlo by vás zajímat
Valorizace a reálný růst důchodů
Podle MPSV se od začátku příštího roku očekává průměrné zvýšení penzí o zhruba 650 korun. Opozice považuje tento nárůst za nedostatečný. „Byl bych rád, kdyby se přidalo víc nad řádnou valorizaci, protože reálný růst mezd se tak do penzí nepromítne,“ uvedl poslanec Aleš Juchelka (ANO). Vláda naopak tvrdí, že nárůst je dostatečný. Přesná částka bude známa po 10. září.
Průměrná penze se aktuálně pohybuje okolo 21 tisíc korun. Ve srovnání s rokem 2012 se jedná prakticky o dvojnásobek. Výdaje na důchody tvoří letos zhruba 724 miliard korun, což představuje přibližně třetinu všech výdajů státu, přičemž na platy jde asi 18 %.
Reforma systému a postupné změny
Stabilizaci systému podporuje i probíhající reforma penzí. Některé její části již platí, například prodlužování věku odchodu do důchodu postupně až na 67 let pro ročníky 1989 a mladší. Vláda letos prosadila i zpomalení růstu důchodů – místo původně plánované poloviny reálného růstu mezd se nyní počítá s jednou třetinou (nicméně nejnižší penze budou stále činit minimálně pětinu průměrné mzdy). Zmiňovaný mechanismus začne ale naplno působit až v roce 2029.
Od roku 2027 má také platit možnost sdíleného vyměřovacího základu manželů – partner s vyšším příjmem se bude moci rozdělit o své odvody, čímž se zvýší zabezpečení na stáří především pro ženy. Ministr Jurečka upozornil, že tyto kroky by měly dlouhodobě zvýšit finanční stabilitu systému a snížit riziko deficitů.
