„U jídla je třeba přemýšlet a uvědomit si, že člověk není bezedná schránka, kterou je třeba přesycovat jídlem,“ začíná sérii doporučení odborník, který se nemocnici věnuje nutriční specializaci. Denně má a starosti přípravu několik druhů různých jídel, plánuje zhruba 250 porcí snídaní, svačin a večeří a celkem 500 obědů.
Velikonoce jsou podle odborníka na výživu pro strávníky daleko méně rizikové, pokud se člověk drží tradice, že na jídelníčku jsou především čerstvé zelené bylinky, klíčky luštěnin nebo zeleniny, mladá zelenina nebo mladá masa. „ Vzhledem k používání čerstvých a mladých surovin jsou na tom Velikonoce dobře. Zároveň období před Velikonoci je postní, takže se tělo nezatěžuje trávením masa a těžkých jídel, takže ze všech hodování mají aspekt stát se těmi nejméně zatěžujícími svátky. Závisí na každém člověku, jak si tyto svátky pojme a důležité je z nich čerpat i ty benefity, nikoliv je vyplnit jen hodováním. Čím myslím pitím alkoholu, bohatým pojídáním masitých pokrmů, sladkého pečiva a vajec,“ říká Tomáš Jareš.
Zříkat se člověk nemusí ani vajec či umírněného množství alkoholu. „Nic se nesmí přehánět. U vajec je menší riziko než u alkoholu, ale všeho je potřeba jíst a pít umírněně. I chlebíčky na velikonoční pohoštění lze dělat zdravěji, když zvolíme podklad bez majonézy a využijeme mladé bylinky a zeleninu. Vše lze namazat na celozrnné pečivo. A člověk by měl po hodování využít počasí k pohybu, třeba procházkám,“ dodává Tomáš Jareš.
Na pozoru by se měl mít člověk i po nárazovém přejedení. „Když už se stane, že člověk trochu přežene, je dobré se poté mít víc na pozoru, neboť tělo bude vysílat i v následujících dnech signály, že chce stejný příjem, jako byl o svátcích. Důležité je těmto signálům nepodlehnout a vždy nad tím přemýšlet: Musím tolik jíst? Je to má potřeba? Pokud už si dáme nějaký alkohol, doporučuji jej vždy prokládat vodou ochucenou například citronovou šťávou s bylinkami nebo čerstvý kopřivový čaj z mladých kopřiv,“ uzavírá Tomáš Jareš.
