Zlínští vědci vyvíjí unikátní model lidského střeva. Může nahradit pokusy na zvířatech

Přehrát článek

20. 1. 2026, 15:22

ZLÍN – Vědecký tým Fakulty technologické a Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pracuje na unikátním laboratorním modelu lidského tenkého střeva. Projekt EXIT & SIT má během tří let vytvořit strukturu, která realisticky napodobí složení i funkci skutečné tkáně.

Moderní biomedicína se stále více snaží nahrazovat pokusy na zvířatech laboratorními modely. Zatímco jednodušší tkáně vědci dokážou napodobit, u složitějších orgánů, jako je tenké střevo, naráží na technologické limity. „Tenké střevo je extrémně složitá tkáň – obsahuje několik typů buněk s různorodou funkcí, a navíc se buňky mění podle toho, v jaké části stěny se nacházejí,“ vysvětluje profesor Petr Humpolíček.

Podle něj se vývoj komplikuje také různou mezibuněčnou hmotou, mechanickými vlastnostmi a nutností řídit růstové signály. „Napodobit takový systém mimo tělo je náročné, ale právě to si v projektu klademe za cíl,“ doplňuje.

Vědci využívají hydrogely a formují klky

Základem budou hydrogelové scaffoldy – tedy nosné struktury složené z vrstev, které připomenou různé části střevní stěny. Každá vrstva ponese jiné buněčné typy a bude mít vlastní chemické i mechanické parametry. Výzkumníci vytvoří i charakteristické klky a krypty pomocí přesných 3D tištěných forem.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva vám neunikne.

Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Do scaffoldů vědci vloží kontrolované gradienty růstových faktorů a vlastností mezibuněčné hmoty. „Naším cílem je, aby si buňky v modelu ‚myslely‘, že jsou doma – ve správné vrstvě, se správnou oporou a signály,“ říká Humpolíček z Fakulty technologické UTB.

Do systému chtějí zapojit i mikrobiom

Na projektu spolupracuje Biofyzikální ústav Akademie věd ČR. Jeho tým přináší zkušenosti se střevními buňkami a výzkumem zánětlivých onemocnění, například Crohnovy choroby. Součástí plánovaného modelu bude i přirozený střevní mikrobiom.

ČTĚTE VÍCE: Historická Beseda stojí před novým startem. Začíná její velká proměna

„Na povrchu modelu chceme vytvořit i mikrobiální biofilm. V kombinaci s mikrofluidikou, která bude simulovat tok střevního obsahu, tak vznikne komplexní systém velmi blízký realitě,“ dodává Humpolíček.

Model může pomoci medicíně i s vývojem léků

Nově vyvíjený systém najde využití ve farmacii, při testování léků, ve výzkumu střevních zánětů i v oblasti výživy. Pro vědu představuje eticky významný krok, protože umožní omezit pokusy na zvířatech.