Legenda je vždy stejná. Podvodník osloví poškozeného s tím, že má zájem o nabízené zboží a domluví se spolu na zaslání zboží prostřednictvím přepravní společnosti. Pachatel poté pošle poškozenému internetový odkaz, kde poškození vyplní své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví a obdržené SMS kódy. Podobné je to i u případů, kdy poškozenému přijde SMS zpráva, která se jeví jako sdělení společnosti nabízející listovní a doručovací služby. Ve zprávě je uvedeno, že nelze doručit balík a je zapotřebí nahrát správné dodací údaje do zaslaného internetového odkazu, kde je mimo jiné zapotřebí vyplnit veškeré údaje k platební kartě poškozeného a to včetně CVC kódu.
Pokračování těchto dvou příběhů je vždy stejné. Z bankovních účtů poškozených začnou odcházet neoprávněné platby a ten tak mnohdy přijde o své celoživotní úspory. Poškozenými jsou v těchto případech tři ženy a jeden muž, kteří přišli celkem o 300 tisíc korun. Případem podvodného jednání se zabývají kriminalisté Městského ředitelství policie Plzeň. Jedná se o případ takzvaného „Falešného bankéře“. Starší ženu kontaktoval na konci března letošního roku dosud neznámý muž, který vystupoval jako zaměstnanec jedné bankovní společnosti. Ženě sdělil, že došlo ke zneužití její bankovní identity a někdo si jejím jménem sjednal úvěr. Dále poškozené „poradil“, aby vybrala všechny peníze ze svého účtu a vložila je pomocí aplikace, kterou si nainstalovala, do bitcoinmatu. Poškozená tak přišla o 665 tisíc korun.
