Letošní Black Friday se blíží. A s ním žně pro kyberpodvodníky. Na co si dát nově pozor

Black Friday (Černý pátek) je označení pro den po Dni díkůvzdání v USA, který každoročně připadá na čtvrtý pátek v listopadu. Tento den neoficiálně zahajuje vánoční nákupní sezónu. Je známý velkými slevami a výprodeji v obchodech a také davy koupěchtivých občanů, kteří neváhají stát před kamennými obchody dlouhé fronty.

Název „Black Friday“ má několik teorií o svém původu. Jedna z nich říká, že název pochází z Filadelfie, kde policie a řidiči autobusů začali tento den označovat jako „černý pátek“ kvůli obrovskému nárůstu dopravy a davů lidí v ulicích. Další teorie tvrdí, že název odkazuje na účetní termín „black“ (černý), který znamená zisk, protože obchody často přecházely z červených čísel (ztráta) do černých čísel (zisk) díky vysokým tržbám během tohoto dne. Black Friday se postupně úspěšně rozšířil do dalších zemí, včetně ČR.

Mohlo by vás zajímat

Vánoční nákupy na síti. Jaké podvody vám aktuálně hrozí při platbách online a jak se jim bránit

Vánoční kyberklasika

I v letošní sezóně lze očekávat, že kyberzločinci vytáhnou prověřené taktiky z minulých let. Jako návnadu používají bezkonkurenční ceny a exkluzivní nabídky, na které nakupující v tomto období obzvlášť slyší. Mezi nejčastější praktiky patří:

• Falešné internetové stránky: Podvodné weby se během předvánočního období objevují každoročně a jejich účelem je zlákat kupující nízkými cenami a neodolatelnou nabídkou k nákupu neexistujícího zboží. Kyberzločinci také využívají tzv. překlepové domény (typosquatting), tedy URL tvářící se jako adresa zavedené organizace, ale s drobnou odchylkou v zápisu. Před online nákupem, především úplně prvním u daného prodejce, by si měl kupující vždy ověřit, že jde o legitimní firmu.
• Webový malware: Kyberútočníci hojně umísťují na důvěryhodné stránky falešné reklamy i jiné odkazy, často lákající na zlevněné zboží, s cílem odvést návštěvníka ze zabezpečené stránky. Není překvapením, že v předvánočním období se výskyt malware na webových stránkách obecně zvyšuje. Útočníci také nasazují “sniffery“ k získávání údajů o zákaznících a pomocí vzdáleného spuštění kódu (RCE) získávají administrátorský přístup k nákupním platformám.
• Podvody na sociálních sítích: Výše zmíněné podvodné praktiky se často vyskytují i v rámci sociálních sítí. Najdeme zde reklamy propagující neexistující zboží nebo vouchery, dále také odkazy na dárky a soutěže vedoucí uživatele na stránku se škodlivým malwarem.
• Lákadla využívající generativní umělou inteligenci. Metody poháněné umělou inteligencí (např. ChatGPT) umožňují útočníkům vytvářet přesvědčivé e-maily a repliky legitimních webových stránek s cílem ukrást data nebo oklamat uživatele, aby prozradili citlivé informace. Tím se zvyšuje účinnost podvodů, zejména v období nákupních špiček.
• Kyberkriminalitu podporuje množství lukrativních služeb darknetu. Tým FortiGuard Labs zaznamenal prudký nárůst prodeje ukradených dárkových karet, údajů o kreditních kartách a kompromitovaných databází stránek online obchodů. Phishingové sady umožňující útočníkům nastavit pokročilé operace včetně služeb se prodávají za 100 až 1 000 dolarů v závislosti na složitosti a úpravách.
• Rostoucí rizika pro podniky. Stejně zranitelné jsou i podniky, které čelí významným rizikům od phishingových podvodů až po krádeže finančních informací prostřednictvím falešných webových stránek. Kompromitované panely správce, nezáplatovaný software a slabé přihlašovací údaje mohou vést k únikům dat, podvodným transakcím a poškození pověsti.

Nové taktiky podvodníků

Black Friday se svými dramatickými slevovými akcemi tradičně startuje předvánoční nákupní horečku. Zatímco pro většinu zákazníků byla tradičně rozhodujícím faktorem výhodná cena, u mladších spotřebitelů hraje významnou roli rychlost doručení. Příslušníci generace Z (narození mezi lety 1996 a 2010) jsou dokonce ochotni zaplatit vyšší částku za doručení tentýž den.

Tomuto trendu se pružně přizpůsobují také kyberzločinci, a to velmi často formou phishingu prostřednictvím textových zpráv. Typickým příkladem jsou SMS informující o zpožděné zásilce nebo blížícím se doručení, které vyzývají příjemce, aby klikl na odkaz pro potvrzení jména, adresy a dalších osobních údajů. Odesílatel se přitom často vydává za některou ze známých společností, například Českou poštu. Po otevření odkazu mohou útočníci získat nejen přístup k citlivým datům, ale i odhalit uživatelská jména a hesla.

Jak nenaletět