Pestrý život, pestré spektrum zájmů – to ji charakterizovalo
Marie Laveauová se narodila v roce 1794 jako svobodná míšenka a zemřela jako stařena v roce 1881. Lidé si jí vážili a zároveň se jí báli. Stala se živoucí legendou a po její smrti k její hrobce na hřbitově St. Louis dodnes přicházejí poutníci.
Marie byla zbožná katolička, denně chodila na mši, ale zároveň se stala nejslavnější a nejmocnější kněžkou voodoo v New Orleansu. Lidé se jí jakožto zkušené bylinkářky ptali často i na zdravotní rady a Marie trávila poslední chvíle s umírajícími pacienty nebo odsouzenci, kterým nosila poslední jídlo před smrtí.
Vyhledávali ji lidé ze všech vrstev společnosti, kterým pomáhala hledat milence či milenky, udržet si je nebo se jich zbavit.
Ve věku 25 let se provdala za Jacquese Parise, který po půl roce záhadně zmizel. Poté žila jako družka ve společné domácnosti s Christoperem Glapionem a porodila mu 15 dětí. Nejmladší z nich, také Marie, kráčela v matčiných šlépějích.
Stala se mocnou i po smrti
Povídá se, že navštívíte-li s žádostí Mariinu hrobku, přání se vám pravděpodobně splní. Jako obětiny přijímá peníze, doutníky, bílý rum a bonbony. Někteří lidé aktivují magií tím, že na hrobce z boku zanechají tři kříže. Vyznavači voodoo věří, že když zemře kněžka, vystoupí její duch znovu do řeky života a přesune se do jiné říše, která sousedí s tou pozemskou.
Rose Hall – hrůzovláda voodoo čarodějky nad otroky
Na Jamajce, v Montego Bay, je sílo Rose Hall a chodbami tohoto velkolepého plantážnického sídla prý obchází bývalá paní domu zběhlá ve voodoo. To by nebyl zřejmě její prohřešek, ale chovala se velmi krutě.
Tato osoba byla zběhlá ve voodoo odmalička
Rose Hall bývalo jedním z nejkrásnějších jamajských plantážnických sídel. Nyní je prodchnuto čarodějnými příběhy. Všechny spojuje jedna žena – Annie Palmerová, Angličanka vychovaná na Haiti starou kreolskou chůvou, která ji naučila čarodějnictví. Když dopěla, přestěhovala se na Jamajku a vzala si Johna Palmera, majitele plantáže Rose Hall.
Už několik měsíců po svatbě si začala Annie brát do lože otroky – její manžel ji však s jedním z nich přistihl a potrestal ji jezdeckým bičíkem. Annie se pomstila trochu neúměrně – zabila ho otrávenou kávou. Jako dědičce jí připadlo celé sídlo a mohla začít její hrůzovláda.
Říká se, že Annie zabíjela všechny otroky, milence i nápadníky, kteří ji rozčilovali nebo nudili. Její krutost ji spolu se zvěstmi o tom, že koketuje s voodoo, vynesly přezdívku „Čarodějnice z Rose Hall.“
Udělala osudovou chybu
Neměla strach a myslela, si zřejmě, že může vše. Ovšem její nepřemožitelnost netrvala věčně. Udělala osudovou chybu, když uvalila klatbu na Millicent, vnučku místního šamana. Annie totiž usilovala o anglického knihovníka Roberta Rutheforda, který miloval právě Millicent. Dívka však začala pomalu chřadnout. Její děd šaman se to ale dozvěděl a za podpory početného davu otroků Annie zardousil.
Annie byla i se všemi svými věcmi pohřbena na pozemcích sídla Rosel Hall. Vypráví se, že byl vykonán i rituál „uklidnění jejího ducha“, ale nebyl přesně dodržen předepsaný postup. Od té doby údajně její duch v Rose Hall straší. Všichni další majitelé velmi brzy nebo tragicky zemřeli a sílo zůstalo opuštěné více než 150 let.
