Cíle navazují na klimatický zákon
Nový cíl do roku 2040 navazuje na tzv. evropský klimatický zákon z roku 2021, který stanovuje snížení emisí do roku 2030 o 55 % a dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Doporučení k 90% redukci emisí do roku 2040 poskytl vědecký poradní sbor Komise. Brusel argumentuje, že cíl pomůže nejen v boji proti klimatickým změnám, ale také v posilování energetické nezávislosti a investiční stability pro čisté technologie.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že udržení klimatického kurzu dává smysl z ekonomického, bezpečnostního i geopolitického hlediska – mimo jiné i kvůli závislosti na dovozu fosilních paliv, zejména z nestabilních oblastí.
Český premiér: Neohrožujme konkurenceschopnost
Proti návrhu se však ihned postavila řada států, včetně Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že není vhodné stanovovat nové klimatické cíle, dokud nejsou naplněny ty stávající. „Je potřeba plnit již dohodnuté závazky rozumným způsobem a napravit věci, které v minulosti selhaly. Nesmíme ohrozit konkurenceschopnost Evropy,“ uvedl.
Podobně kriticky se vyjádřil i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček a europoslanec Ivan David (SPD), podle nichž by návrh přinesl ekonomické škody a zvýšené náklady pro občany. Česko také argumentuje, že vysoké klimatické ambice by mohly negativně ovlivnit jeho ekonomiku, která letos roste zhruba o 2 %. Přesto odborníci upozorňují, že náklady na nečinnost mohou být v budoucnu vyšší než náklady na přechod k udržitelné ekonomice.
Obavy panují i v souvislosti s výsledky evropských voleb – méně zelený Evropský parlament může mít menší chuť k dalším klimatickým ambicím.
Přesun klimatických opatření mimo EU?
Evropská komise zároveň navrhuje, aby část klimatického úsilí mohly členské státy realizovat i mimo EU – například investicemi do projektů v rozvojových zemích. Mohlo by jít například o výměnu spalovacích vozů za elektromobily v afrických státech. Tyto aktivity by si členské státy mohly započítat do vlastního snižování emisí.
Prováděcí legislativa k novému cíli má být zveřejněna v následujícím roce. Měla by detailně popsat, jak se mají změny dotknout jednotlivých sektorů – energetiky, dopravy, zemědělství i průmyslu.
Světoví znečišťovatelé a český kontext
Globálně se na emisích nejvíce podílí Čína (30 %), USA (11 %) a Indie (8 %). Česká republika přispívá pouze 0,22 % celosvětových emisí, přesto patří k zemím s nadprůměrnými emisemi na obyvatele. Šest největších znečišťovatelů světa zároveň produkuje dvě třetiny emisí a žije v nich polovina světové populace.
