Sankce s cílem omezit ruské zdroje
Nový sankční balík EU zahrnuje především opatření namířená proti ruskému exportu energií a zamezení obcházení dosavadních omezení. Jedním z klíčových prvků je zákaz evropským subjektům podílet se na zprovozňování plynovodu Nord Stream, který byl poškozen výbuchem v roce 2022. Dále se rozšiřuje seznam tzv. „stínových plavidel“ – tankerů využívaných k obcházení ropných sankcí – kterým bude nově zakázán vstup do přístavů EU.
Kromě toho EU snížila cenový strop na ruskou ropu a zpřísnila omezení přístupu ruských bank k mezinárodním finančním systémům. Posílena má být i kontrola vývozu: celní správy jednotlivých členských států budou moci nově požadovat zvláštní vývozní povolení, pokud vyhodnotí, že by zboží mohlo skončit v Rusku.
Česká stopa v sankcích
Česká republika se na návrhu opatření aktivně podílela. Premiér Petr Fiala (ODS) na síti X uvedl, že sankce fungují a dále oslabují schopnost Ruska vést válku. V novém balíčku prosadilo Česko mimo jiné právě přísnější pravidla kontroly reexportu zboží, které by mohlo končit v Rusku. I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu upozornil, že některé evropské firmy – včetně několika českých – se mohou podílet na obcházení sankcí. Nová pravidla mají těmto případům předcházet.
Slovenské váhání a otočka
Slovensko sankce několik týdnů blokovalo. Premiér Fico kritizoval návrh Evropské komise na ukončení dovozu ruského plynu do EU. Tvrdil, že by to ohrozilo slovenskou energetickou bezpečnost. Bratislava nakonec souhlasila po obdržení záruk – Fico tvrdí, že má písemné potvrzení, že slovenské energetické zájmy budou ochráněny. „Setrvání na původní pozici by ohrozilo zájmy Slovenské republiky,“ uvedl Fico, který své nové rozhodnutí oznámil v pozdních večerních hodinách na sociálních sítích. Ve vyjednávání se angažoval i německý kancléř Olaf Scholz. Podle Ficových slov Slovensko dosáhlo „maxima možného“, a nadále bude hájit své zájmy i v dalších krocích EU. Unie plánuje do roku 2028 zcela ukončit dovoz ruských energetických surovin.
Politolog: Sankce fungují, ale nejsou samospásné
Politolog Jaroslav Bílek upozorňuje, že jde o dosud nejtvrdší sadu opatření, která ale přichází více než tři roky po začátku ruské invaze. „Je otázka, čeho tím chceme dosáhnout. Pokud jde o ukončení útoku na Ukrajinu, sankce zatím selhávají. Ale válku Rusku výrazně prodražují,“ zkonstatoval.
Podle výzkumů jsou efektivní jen některé sankční postupy – úspěšnost se pohybuje mezi 10 a 40 %, a to dle zvolené metodiky. Bílek připomíná i historický příklad amerických sankcí uvalených na Kubu, které ale žádné změny nepřinesly. Upozorňuje, že Rusko jako velmoc má díky své velikosti a ekonomickým rezervám značnou schopnost se omezením přizpůsobit. Navíc je klíčové, aby se na sankcích podílelo co nejvíce zemí – v opačném případě se otvírají cesty k obcházení. V případě Ruska sehrává důležitou roli Čína, která evropské úsilí často neutralizuje.
Sankce nestačí, EU musí přidat i jiné nástroje
Bílek i další experti upozorňují, že sankce samotné nestačí. Pokud má být tlak na Rusko účinný, musí být doprovázen dalšími diplomatickými, ekonomickými a bezpečnostními kroky. Unie tak bude muset svou strategii nadále vylaďovat nejen v reakci na vývoj konfliktu, ale i na ochotu členských států hledat kompromisy, jako v případě Slovenska.
