Zamilovaný mnich se se svou láskou pokusil utéct
Většina lidí se domnívá, že duchařské problémy začaly v Borley již velmi dávno – před staletími. V roce 1362 benediktini nechali postavit ve vesničce v Essexu v jihovýchodní Anglii klášter. Legenda praví, že se jeden mnich pokusil o útěk s jeptiškou z nedalekého ženského kláštera v obci Bures.
Útěk byl dobře naplánován, byl dokonce připraven povoz, který je měl dopravit do bezpečí, přesto však byli tito milenci dopadeni. Mnich byl oběšen, jeptiška zazděna ve sklepě kláštera. Tak se to tu alespoň vypráví.
Duchové děsili hosty i obyvatele fary
Farářem v Borley se stal roku 1862 reverend Henry Bull. Roku 1863 dal postavit faru. Vesničané prý vídali nebohou zazděnou jeptišku, jak truchlivě obchází kolem starého kláštera a farář Bull nechal přistavět k faře nové křídlo s výhledem na místo, kudy přízrak bloudil, aby ho mohl pozorovat. Duch však začal být poněkud na obtíž: měl ve zvyku nahlížet do oken fary, a to děsilo hosty.
Když Henry Bull zemřel, fary se ujal jeho syn Harry. Strašidelných případů začalo přibývat. Henryho sestry stále vídaly jeptišku, ale také přízračný kočár tažený koňmi po cestě k faře. Harry zemřel roku 1927 a před smrtí měl prohlásit, že byl ve spojení s duchy. Po jeho smrti Bullovi faru raději opustili.
Smithovi přivolali odborníka
Faru pak převzal reverend Guy Eric Smith s manželkou. Oba znali historii budovy a také oni byli svědky opravdu podivných událostí. Předměty se pohybovaly, světla se rozsvěcela a zhasínala, pak začaly létat kameny a objevil se i šepot: kdosi neznámý šeptal přezdívku Henryho Bulla – Carlos. Nakonec se rozhodli Smithovi vyhledat pomoc. Obrátili se na list Daily Mirror, který na faru poslal badatele v oblasti nadpřirozených jevů. Jmenoval se Harry Price.
Harry zaznamenal mnoho případů neobvyklých zážitků a Smithovi se již roku 1930 sebrali a z fary odstěhovali. V říjnu toho roku však začalo období, o kterém Harry Price prohlásil, že se jednalo o nejpodivnější a nejlépe zdokumentované strašení v historii zkoumání paranormálních jevů. Do fary se nastěhoval reverend Lionel Foyster, jeho manželka Marianne a adoptivní dcera Adelaide. A jakýsi poltergeist začal řádit naplno.
Na Marianne kdosi házel předměty a na steny jí čmáral vzkazy. Většinou se jednalo o prosby o pomoc a žádosti, aby se Marianne za zvláštní strašidlo modlila. Nadpřirozená síla dokonce vyhazovala Marianne z postele. I tato rodina se musela odstěhovat a o nástupcích nemohlo být ani řeči. Všichni oslovení duchovní tam odmítli bydlet.
Duch předpověděl požár
Harry Price se roku 1937 rozhodl, že si budovu najme a nasadí do ní tým pozorovatelů. V březnu 1938 v ní uspořádal seanci. Duch, který byl při seanci vyvolán, jim prozradil, že ještě tu noc vypukne požár a fara shoří. To se ale nestalo. Jakmile pak Priceovi vypršela nájemní lhůta, v budově se usadil kapitán William Gregson se svou ženou. V únoru 1939 seděl v knihovně, když tu se v chodbě převrhla svítilna. Přesně o jedenáct měsíců později, než duch pověděl, fara vyhořela do základů. Bylo prý vidět, jak v plamenech tancují přízraky, v prvním patře se v okně údajně opět zjevila jeptiška.
Ještě než byly zbytky budovy v roce 1944 srovnány se zemí, Price se na místo vrátil, prohledal sklep a našel tu dívčí čelist. Pomyslel si, že patří proslulé jeptišce a odevzdal ji ke křesťanskému pohřbu. Ani poté ale zvláštní úkazy neustaly. Místní obyvatele věří, že farnost v Borley a přilehlý hřbitov obývají duchové.
