Duch procházel kuchyní
Myslíte si, že strašidla patří do dávných časů? Tak to ne! V roce 1943 se v pražské Týnské ulici odehrála událost, která nahání husí kůži i dnes. Jedno z místních obydlí skrývalo bývalou kapli – a také podivné tajemství.
V domě tehdy bydlel jistý pan Tichý. Byl to rozvážný a střízlivě uvažující člověk, žádný fantasta. Spával ve velké kuchyni ve druhém patře. Jednou v noci ho probudil zvláštní zvuk – jako by někdo odemykal dveře. Přestože věděl, že je večer zamkl, vstal a čekal zloděje. Místo toho se v místnosti objevila průsvitná ženská postava. Roucho jí sahalo až k zemi a její vzezření připomínalo jeptišku. V klidu prošla kuchyní a zamířila zpět ke dveřím.
Pokusil se ducha zastavit
Pan Tichý nebyl žádný zbabělec. Na přízrak zavolal a pustil se za ním. Chtěl zjistit, co se to děje – přece jen nevěřil v nadpřirozené jevy a podezříval někoho z nekalého úmyslu. Jenže duch neutíkal. Pomalu kráčel chodbou ke schodišti. Pan Tichý ho snadno dohnal a vztáhl po něm ruku… ale sáhl do prázdna.
Ve vzduchu panovalo naprosté ticho. Schody zapraskaly až ve chvíli, kdy po nich sám začal sestupovat. I v přízemí se pokusil přízrak zadržet, ale vždy ho minul. Nakonec duch došel ke dveřím bývalé kaple – nyní skladišti – a tam náhle zmizel.
Oživili temnou minulost
Celá domácnost byla brzy vzhůru. I když někteří chvíli pochybovali, pan Tichý nepil a byl při smyslech. Příběh si chtěli nechat pro sebe, ale nakonec se o něj podělili s nejbližšími – a ti začali pátrat po historii domu. A to, co zjistili, bylo mrazivé.
Vyprávěly se o něm totiž dvě verze starého příběhu. Podle první prý kdysi abatyše zřídila v klášterním objektu dům rozkoše pro šlechtice – a obsluhu tvořily samotné jeptišky. Když se vzepřela asi šestnáctiletá novicka, nechala ji abatyše zaživa zazdít.
Druhá verze je neméně děsivá: jedné krásné jeptišce se tu prý narodilo dítě, což bylo proti všem pravidlům. Byla potrestána tím nejkrutějším způsobem – zazdili ji i s novorozencem.
Co zůstává? Otazníky a mrazení
Která verze je pravdivá? To se už nejspíš nikdy nedozvíme. Jisté však je, že duch v Týnské ulici měl důvod se zjevit – ať už šlo o zločin, provinění nebo ztracenou duši. Historie někdy zanechá stopy, které přetrvají celé věky. A občas se připomenou způsobem, který nikdo nečeká.
