Pojem „nemocenská“ oficiálně neexistuje
Nemocenská je vžitý, ale nepřesný výraz pro pracovní neschopnost. Slovem „nemocenská“ také hovorově označujeme peníze, které nám jsou v době nemoci vypláceny. Správně se však jedná o náhradu mzdy a o dávku zvanou nemocenské. Rozdíl si vysvětlíme níže.
Nejčastější otazníky ohledně nemocenské
Kolem tzv. nemocenské panuje mezi lidmi mnoho nejasností. Pokud nepatříte právě mezi ostřílené marody, je pravděpodobné, že budete docela tápat, a to i v základních věcech. Řekněme si tedy nejdříve několik základních faktů:
- Kdo vyplácí peníze. Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vám vyplácí peníze váš zaměstnavatel a jedná se o náhradu mzdy. Pokud jste nemocní déle než 14 dnů, pak vám peníze, tzv. nemocenské (jedna z dávek systému nemocenského pojištění), vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ). Totéž platí u karantény.
- Které dny se proplácejí, resp. dostanete peníze za všechny dny, nebo jen kalendářní? Opět záleží na délce vaší pracovní neschopnosti. Prvních 14 dnů vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy pouze za pracovní dny, zatímco po 14 dnech pracovní neschopnosti vám OSSZ vyplácí nemocenské za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).
- Kdo vás může kontrolovat. Opět záleží na délce vaší pracovní neschopnosti, přičemž obdobně platí, co jsme již uvedli výše. Prvních 14 dnů k vám může vyslat kontrolu váš zaměstnavatel, zatímco od 15. dne nemoci vás může kontrolovat OSSZ.
Nemocenská jen v trvalém bydlišti?
Mezi lidmi je vžitý názor, že tzv. nemocenskou musí trávit doma, tedy na adrese svého trvalého pobytu. Nemusí to tak však nutně být. Jste-li v pracovní neschopnosti, musíte se zdržovat na adrese, kterou jste nahlásili svému ošetřujícímu lékaři.
Zákon doslova v § 56 odst. 3 uvádí, že změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem v listinné nebo elektronické podobě anebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.
Jinými slovy, jelikož vám v době nemoci zaměstnavatel vyplácí peníze (náhradu mzdy), pak musíte o změně adresy informovat i jeho. Je to logické, protože musí vědět, kam má za vámi vyslat případnou kontrolu.
Nikde ovšem není stanoveno, že se musí jednat o adresu trvalého bydliště. Můžete tedy nahlásit adresu chalupy, chaty či adresu svých příbuzných. Na této adrese je ovšem nutné umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu. Je nezbytné lékaři uvést platnou adresu chalupy a případné kontrole umožnit provedení kontrolního procesu.
Například je tedy záhodno mít na vratech jmenovku a nejlépe onen zvonek. Opravdu nemůžete očekávat, že vás kontrola bude nahánět po celé vesnici nebo k vám poleze přes plot. A jak již bylo řečeno, adresu pobytu můžete změnit jen se souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud byste chtěli pracovní neschopnost trávit v zahraničí, je nutný souhlas lékaře OSSZ.
Zdroj: Zákon o nemocenském pojištěn
