Česká ekonomika roste rychleji, než se čekalo

Tahounem růstu je domácí poptávka

Podle statistiků se české ekonomice daří nad očekávání. „Vděčíme za to velmi solidnímu vývoji konečné spotřeby domácností, ktera mezičtvrtletně stoupla o 1 %, což je hodně, a meziročně o 3,4 %. Ten zbytek se poskládal, zajímavý je efekt zásob, které s tím zacvičily,“ uvedl pro ČT ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, který narážel na fakt, že český průmysl se v kontextu zavádění amerických cel „předzásobil“.

Češi pak více utrácejí i za zbytné zboží, což dokládá rostoucí kupní síla domácností. Pomáhá jim růst reálných příjmů a také zmírněná inflace, která se aktuálně drží mezi dvěma a třemi procenty. Podle obchodníků lidé své nákupy již neodkládají, nakupují i dražší zboží což by mělo i v dalších měsících podporovat stabilní hospodářský růst.

Průmysl a stavebnictví táhnou vzhůru

K růstu HDP přispěla nejen spotřeba, ale také průmyslová a stavební výroba. Stavebnictví si meziročně polepšilo o 6,2 procenta, průmysl o 2,2 procenta. Výrazně se na tom podílí automobilky, jejichž produkce roste díky zahraniční poptávce, a rovněž zbrojní průmysl.

Ve srovnání s prvním čtvrtletím se výkon české ekonomiky zvýšil o půl procenta. To je v rámci celé Evropské unie nadprůměrné číslo – Francie vykázala růst o 0,3 %, Slovensko o 0,1 %, zatímco německá ekonomika se propadla o 0,3 %.

Prognózy zůstávají optimistické

Po období stagnace, které následovalo po pandemii covidu-19, se česká ekonomika postupně zotavuje. Prognózy pro letošní rok jsou převážně pozitivní. Česká národní banka očekává růst HDP přes 2,5 procenta, obdobné tempo by podle ní mělo pokračovat i v roce příštím. Výhledy jsou tak obecně víceméně příznivé. „Jsem opatrný, ale myslím si, že nějaký energetický šok, který jsme zaznamenali v roce 2022 s eskalací inflace na nějakých 18 %, je v našich podmínkách extrémně nepravděpodobný,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

K růstu přispívají také rostoucí mzdy – letos se zvyšují o téměř 7 %, příští rok by měly stoupnout o dalších 5,5 %. V kombinaci s mírnou inflací si tak domácnosti polepší. Svou roli hraje i kurz koruny, která se vůči euru drží pod hranicí 25 korun.

Stinné stránky růstu

Ekonomové nicméně upozorňují, že současná dynamika je částečně výsledkem mimořádných faktorů, jako je již zmiňované předzásobení firem kvůli obavám z amerických cel. Ve druhém pololetí proto může tempo růstu zpomalit. „Faktory, které předurčují prosperitu ekonomiky do delšího budoucna, tedy zejména investice, ale částečně i schopnost konkurenceschopnosti v zahraničí, to úplně hvězdné není,“ shrnul Zahradník.

Přestože období vysoké inflace z posledních let je podle odborníků spíše za námi, určité tlaky přetrvávají – zejména v oblasti bydlení. „Minimálně pro tuto chvíli inflační ohniska existují v podobě rychlého vzestupu cen nájemného a věcí souvisejících s bydlením. Stále jsou tu problematické služby, ale to se bavíme o procentech, která na indexu spotřebitelských cen nebudou mít dramatický vliv,“ uvedl Zámečník. Česká národní banka dle jeho proto nejspíš nebude spěchat se snižováním základních úrokových sazeb.

Témata článku

Doporučujeme